Mít se rád není sobecké

Dřív než začnete číst tento článek, chtěla bych vás odkázat na jeden starší, na který tímto navazuji. Pokud jste jej ještě nečetli, nebo si jej chcete připomenout, podívejte se na článek Sebevědomí a pak se vraťte sem... :o)

Myslím, že každá plnoštíhlá žena nebo dívka to zná - potížemi sehnat hezké oblečení počínaje a zhoršeným společenským uplatněním konče. Jsem ale přesvědčená, že z velké části si za tento přístup okolí můžeme samy a to tím, jak přistupujeme samy k sobě. Je strašně těžké mít rád lidi, kteří nemají rádi sami sebe (ať jsou důvody jakékoli). Zato lidi, kteří se neberou příliš vážně, jsou dobře naladěni, neshazují se, milují se a jsou spokojeni ve svém těle, takové lidi není možné nemít rád. Poznáte to snadno - jakmile vám bude na ulici někdo cizí sympatický (žena i muž), bude to pravděpodobně tím, že je dobře naladěn, usmívá se, nejde s hlavou sklopenou a nehypnotizuje chodník, nese se, i když není zrovna super model (modelka), ten člověk prostě něco vyzařuje, co přitáhlo váš pohled a co vás donutilo říct si: „To je sympaťák.“ Aby si to samé lidé říkali o vás, je potřeba na sobě zapracovat a není to tak složité jak se může na první pohled zdát.

Jako malá jsem slýchávala (věřím, že ze strany rodičů dobře míněnou) větu: „Nejez, nebo budeš tlustá a nikdo tě nebude mít rád.“ Jsem přesvědčená o tom, že nejsem jediná, koho rodiče vybavili do života negativní (a nesmyslnou) informací, že kdo je tlustý, nezaslouží si, aby ho lidi měli rádi. Všichni rodiče, kteří něco podobného svým dětem říkali, to mysleli dobře. Chtěli, aby jejich děti byly zdravé, protože i když nadváha není trestná a je nesmysl za ni někoho odsuzovat, přece jen to není zdravý stav. Věřím, že nikdo z nich nechtěl svým dětem ublížit a nasadit jim do hlavy naprosto nesmyslné pravidlo. Přesto se stalo. Nevěděli totiž, že to, na co myslíme, to se stane. Nevěděli, že pokud budeme dítěti, které zatím nemá svůj vlastní rozum a neumí si informace správně přebrat, říkat, že ho nikdo nebude mít rád, stane se to skutečností, protože dítě to vezme jako fakt a s tímto faktem vstoupí do života. Jakmile ztloustne, hned mu v podvědomí vyskočí výše zmíněná myšlenka a už to jede - „Jsem tlustá(ý), takže mě nikdo nebude mít rád, proto mi není dobře, těžko hledám kamarády, protože tlusté přece nikdo nemá rád, nebudu mít žádného kluka (holku), protože tlusté přece nikdo nemá rád, v televizi to taky říkají, že máme být štíhlí a krásní a to já nejsem, takže mě nikdo nebude mít rád, práci si asi taky nenajdu, protože vypadám blbě a nemám si co pořádného vzít na pohovor a tlusté stejně nikdo nemá rád,...“ Vidíte to šílené kolečko, do kterého se ten člověk zaplétá? A přitom to vůbec není pravda, že tlusté nikdo nemá rád.
Lidé nemají rádi ty, kteří nemají rádi sebe. Ať jsou štíhlí nebo ne. Bez rozdílu.

Ve výše zmíněném článku jsem vás nabádala, abyste si přečetli knížku Tajemství nebo shlédli film (tady je odkaz: www.youtube.com/watch?v=q0scKDJ1Pzc). Udělejte si na něj čas, vypněte telefon, nepřijímejte návštěvy, děti dejte k babičce, ať se na film můžete podívat i s manželem (s manželkou). Vyplatí se to a já vám garantuju, že pokud se budete pozorně dívat a přemýšlet, najdete řešení svých potíží ať jsou jakékoli. Pro tento článek chci ale vypíchnout jen jednu část, která se týká lásky k sobě samému...

Můžeme vypadat jakkoli, můžeme si myslet, že neodpovídáme ideálu krásy, který nám média předkládají, můžeme od malička slýchat, že jsme oškliví nebo tlustí nebo příliš vychrtlí, nebo budeme nešťastní ze svého velkého nosu, malých prsou nebo příliš vysoké postavy, můžeme mít jakýkoli komplex ze svého vzhledu. Ať jsou ale tyto „potíže“ jakékoli, existuje jednoduchá cesta jak z nich ven (a zapomeňte na plastické operace). Lidé nás vnímají tak, jak vnímáme sami sebe. Jak o sobě smýšlíme, tak o nás budou smýšlet i druzí. Pokud si budeme myslet jak jsme nehezcí, budeme vyzařovat něco negativního a okolí to vycítí. Když vysíláte negativní názor o sobě, lidé s vámi nebudou rádi. Pravěpodobně nebudou vědět proč, ale ve vaší společnosti jim nebude tak báječně, aby v ní chtěli setrvat déle.

Abyste otočili tuto situaci ve svůj prospěch a měli kolem sebe více přátel a také partnera, kterého chcete, je potřeba nejprve změnit svůj pohled na sebe. Nemůžete si říkat, že pohled změníte, až zhubnete, až přiberete, až vám dorostou vlasy,... (doplňte si co chcete). Je potřeba změnit ten pohled teď, jinak je možné, že výsledku nedosáhnete. Pokud si budete říkat, že budete šťastní až budete mít to a to, pravděpodobně to nebo ono mít nebudete, protože nejste šťastní už teď. Princip tohoto světa totiž funguje opačně, než nám celý život tvrdili. Věci a výsledky nepřinášejí štěstí, právě naopak, štěstí a dobrý pocit přinášejí to, co chcete, ať jsou to hmatatelné nebo nehmatatelné věci. Takže - je potřeba se cítit dobře, cítit se šťastný, milovat svou duši a své tělo, plně si toho všeho užívat a pak se začnou dít věci. Třeba nezhubnete, ale přibude přátel, přijde vytoužený partner, z ulicí zmizí lidé, co se na vás dívají s opovržením, najdete si lepší práci, a nakonec, když se to vezme za správný konec, přijde i to zhubnutí nebo zvýšení váhy, podle toho co chcete.

Možná si řeknete „Jak můžu milovat sama (sám) sebe, když se mi hnusí pohled do zrcadla?“ A já vám na to odpovím - můžete, protože přece nejste „hnusní“ celí... Najděte si třeba jen jednu věc, kterou máte na sobě opravdu rádi - oči, rty, barvu vlasů, zuby, výšku, ruce, prostě cokoli. A když se budete na sebe dívat do zrcadla, zaměřte se na to, co se vám na sobě líbí. Nevadí, že je to jen jedna věc. Prostě si užívejte, že máte modré oči nebo černé vlasy nebo hebké ruce nebo rovné zuby nebo bezvadnou pleť,... Je jedno, že se vám teď zbytek vašeho těla zdá nehezký. Plně obdivujte tu část, se kterou jste spokojeni a těch ostatních si nevšímejte.
Do toho, co se vám na sobě líbí, se prostě musíte zamilovat. Po čase zjistíte, že jste zamilovaní do dalších a dalších částí svého těla, které se vám přestaly zdát škaredé, cítíte se dobře, vypadáte dobře, protože jste přestali myslet na to co se vám nelíbí, ale právě naopak, myslíte na to, s čím jste spokojeni a to úplně mění energii, která z vás vyzařuje do okolí. Lidé se na vás jinak dívají, vnímají vás jako příjemného člověka, se kterým rádi tráví čas, vaše sebevědomí letí nahoru... Zapomeňte na prohlášení typu "Ale mně se na mém těle nelíbí vůbec nic!" Tomu nevěřím. Určitě najdete něco, s čím jste spokojeni. A může to být třeba i něco neviditelného nebo nehmatatelného. Může to být váš hlas nebo vaše chůze,...  Prostě cokoli.

Někteří z vás možná namítnou, že se to zdá příliš jednoduché na to, aby to byla pravda a fungovalo to. V tom vám musím oponovat - mám to vyzkoušené! A se mnou množství dalších lidí. Krásně vysvětlené a názorně ukázané je to právě ve videu, na které jsem dávala odkaz. Tam to celé pochopíte dokonale. V tomto článku jen naznačuju jak to funguje, protože mi přijde hloupé přepisovat celé věty z filmu, který stejně za chvilku uvidíte... :o) Navíc ty věty nejsou moje, takže bych se ráda vyhnula nařčení z plagiátorství... :o)


Mít se rád není špatné nebo sobecké, jak nám tvrdili. Je to normální. Upozaďování sebe sama a nízké sebevědomí jsou jen důsledkem výchovy běžné v našich zeměpisných šířkách. Chcete-li, je to běžný důsledek výchovy v komunismu, kde se individuality a vyčnívání z davu netrpělo, kde se nápadně vysoké sebevědomí a myšlení vlastní hlavou považovalo za nebezpečné. A tento způsob výchovy se poté přenesl i na naši přelomovou generaci - vychovali nás rodiče vychovaní v komunismu. My ale máme tu výhodu, že máme přístup k novým informacím a můžeme svůj život změnit. Stejně jako naši rodiče - nikdy není pozdě a začít se dá v každém věku :o).

Budu moc ráda, pokud mi napíšete na nástěnku jak se vám líbil film a jestli vám tyto rady byly k něčemu.


Mějte se krásně!