Láska k sobě podle Plnoštíhlé modelky
Jak se cítíte při pohledu do zrcadla? Máte se ráda takovou, jaká jste nebo na sobě hledáte chyby a srovnáváte se s idoly z médií? Každý jsme jedinečný originál a je to tak v pořádku. Velké množství žen se však na sebe dívá velmi zkresleným pohl
edem. Většinou mají pocit, že jsou nehezké, příliš obyčejné, nezajímavé, nedokonalé, příliš silné, příliš hubené, příliš vysoké, příliš malé, příliš zrzavé, příliš tmavé, příliš sportovní, mají příliš malá nebo příliš velká ňadra, nelíbí se jim na sobě věci, které ostatní vůbec nevnímají, nebo vidí úplně jinak. Ty dámy taky velmi často říkají, že nemůžou být sebevědomé, protože sebevědomí značí nafoukanost a sobeckost. To není pravda, ale chápu, že to slovo může v lidech vyvolávat nejrůznější asociace (každá jsme asi měla na základní škole spolužačku, která byla výrazně krásnější než většina spolužaček, byla sebevědomá a nafoukaná, nebo se nám alespoň taková zdála být). Proto raději pracuju s termínem LÁSKA K SOBĚ.
Pojem sebeláska se objevuje už v antické filozofii. Například Aristoteles říká toto: „Láska, kterou cítíme každý k sobě, není výjimečný, ale od přírody pěstěný pocit. Vypjatý egoismus naproti tomu zasluhuje výtku spravedlivou, neboť je sebeláskou vystupňovanou přesmíru.“ Později filozofové hloubali nad tím, jestli je přílišná sebeláska na škodu (k dokonalosti to dovedli křesťanští filozofové). Spolu s renesancí a později s rozvojem vědy a techniky, se začali lidé více obracet sami k sobě a začalo se tak měnit pojetí společnosti, práv jedince (i když ženy si na ta svá práva musely počkat ještě dlouho). Vývoj chápání sebelásky byl dlouhý, ale my teď žijeme v moderní době, která říká, že láska k sobě je věc absolutně přirozená a jde jen o to, rozlišit, co je zdravá láska k sobě a co je nezdravé zaměření na svou osobu. Cítíme rozdíl mezi pojmy sebeláska a egoismus, egocentrismus nebo narcismus. Mít se ráda tedy není nic špatného, sobeckého, nafoukaného, ani nepatřičného. Je to nezbytný cit, který potřebujeme, abychom mohli prožít hezčí a naplněný život.
Dala jsem si jeden velký cíl - otevřít ženám oči. Pomoci jim podívat se na svět a hlavně na sebe jinýma očima. Pomoci jim uvědomit si, že požadavek dokonalosti ve všech ohledech (vzhled, rodina, práce, volný čas) je velmi těžko splnitelný, nereálný a hlavně naprosto nesmyslný. Pomoci jim uvědomit si svou jedinečnost, krásu, která vězí v individualitě a ne v uniformovaném vzhledu. A hlavně – pomoci jim uvědomit si, že se můžou mít rády a být samy se sebou spokojené bez ohledu na to, jak vypadají.
Co vás čeká, pokud přijmete fakt o lásce k sobě? Zjistíte, že je ve vás víc, než jste si zatím dovolila vypustit na povrch, začnete v sobě pěstovat lepší pocity, změníte se z věčně naštvané, nezajímavé a zanedbané ženy v sebevědomou ženu, která se cítí dobře ve svém těle bez ohledu na to, jak vypadá, která září tak, že nikdo nepronáší žádné poznámky o nadváze a která přijímá komplimenty od lidí, které by to předtím ani nenapadlo. Ta změna stojí za to a já jsem důkaz! (pozn. pod článkem najdete jako důkaz dvě fotky a opravdu jsem na obou dvou já - fotka z roku 2004, 22 let, žena pochybující, negativní, před přijetím sebe sama vs. fotka z roku 2009, 27 let, žena optimistická, milující sebe sama)
edem. Většinou mají pocit, že jsou nehezké, příliš obyčejné, nezajímavé, nedokonalé, příliš silné, příliš hubené, příliš vysoké, příliš malé, příliš zrzavé, příliš tmavé, příliš sportovní, mají příliš malá nebo příliš velká ňadra, nelíbí se jim na sobě věci, které ostatní vůbec nevnímají, nebo vidí úplně jinak. Ty dámy taky velmi často říkají, že nemůžou být sebevědomé, protože sebevědomí značí nafoukanost a sobeckost. To není pravda, ale chápu, že to slovo může v lidech vyvolávat nejrůznější asociace (každá jsme asi měla na základní škole spolužačku, která byla výrazně krásnější než většina spolužaček, byla sebevědomá a nafoukaná, nebo se nám alespoň taková zdála být). Proto raději pracuju s termínem LÁSKA K SOBĚ.Pojem sebeláska se objevuje už v antické filozofii. Například Aristoteles říká toto: „Láska, kterou cítíme každý k sobě, není výjimečný, ale od přírody pěstěný pocit. Vypjatý egoismus naproti tomu zasluhuje výtku spravedlivou, neboť je sebeláskou vystupňovanou přesmíru.“ Později filozofové hloubali nad tím, jestli je přílišná sebeláska na škodu (k dokonalosti to dovedli křesťanští filozofové). Spolu s renesancí a později s rozvojem vědy a techniky, se začali lidé více obracet sami k sobě a začalo se tak měnit pojetí společnosti, práv jedince (i když ženy si na ta svá práva musely počkat ještě dlouho). Vývoj chápání sebelásky byl dlouhý, ale my teď žijeme v moderní době, která říká, že láska k sobě je věc absolutně přirozená a jde jen o to, rozlišit, co je zdravá láska k sobě a co je nezdravé zaměření na svou osobu. Cítíme rozdíl mezi pojmy sebeláska a egoismus, egocentrismus nebo narcismus. Mít se ráda tedy není nic špatného, sobeckého, nafoukaného, ani nepatřičného. Je to nezbytný cit, který potřebujeme, abychom mohli prožít hezčí a naplněný život.
Dala jsem si jeden velký cíl - otevřít ženám oči. Pomoci jim podívat se na svět a hlavně na sebe jinýma očima. Pomoci jim uvědomit si, že požadavek dokonalosti ve všech ohledech (vzhled, rodina, práce, volný čas) je velmi těžko splnitelný, nereálný a hlavně naprosto nesmyslný. Pomoci jim uvědomit si svou jedinečnost, krásu, která vězí v individualitě a ne v uniformovaném vzhledu. A hlavně – pomoci jim uvědomit si, že se můžou mít rády a být samy se sebou spokojené bez ohledu na to, jak vypadají.
Co vás čeká, pokud přijmete fakt o lásce k sobě? Zjistíte, že je ve vás víc, než jste si zatím dovolila vypustit na povrch, začnete v sobě pěstovat lepší pocity, změníte se z věčně naštvané, nezajímavé a zanedbané ženy v sebevědomou ženu, která se cítí dobře ve svém těle bez ohledu na to, jak vypadá, která září tak, že nikdo nepronáší žádné poznámky o nadváze a která přijímá komplimenty od lidí, které by to předtím ani nenapadlo. Ta změna stojí za to a já jsem důkaz! (pozn. pod článkem najdete jako důkaz dvě fotky a opravdu jsem na obou dvou já - fotka z roku 2004, 22 let, žena pochybující, negativní, před přijetím sebe sama vs. fotka z roku 2009, 27 let, žena optimistická, milující sebe sama)
Přeju vám, ať se i vy proměníte v krásnou labuť, která ve vás dřímá!
Monika
Monika
