1. díl - Začínám

15. - 22. srpna 2014

Na začátek jsem se rozhodla pro chůzi v přírodě. Vydala jsem se tedy na dovolenou na Chřiby (někdo je zná pod názvem Buchlovské kopce nebo hory) a na Moravské Kopanice (tuto oblast zase budou znát milovníci folklóru nebo románu Žítkovské bohyně). První část jsme pojali jako třídenní intenzivní pochoďák po Chřibech. Ušli jsme za tu dobu asi 60 kilometrů (do kopce - z kopce) a vyškrábali jsme se i na nejvyšší vrchol Chřibů - Brdo (586,7 m n.m.) 


A to byla zásadní chyba, které jsem se hned na začátku dopustila a vyplývá z ní první a nejdůležitější rada jak ten svůj "nový začátek" nezkazit a nenechat se odradit: 

ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE S DVACETI KILY NAVÍC ZVLÁDNETE TAKOVOU NÁLOŽ POHYBU JAKO PŘED NIMI. ZAČNĚTE POZVOLNA!

Zkrátka a dobře, nepřepalte to hned na začátku a nechtějte si za každou cenu dokázat, že zvládnete to, co jste před X lety dávali levou zadní. Nezničíte se tak jako já (ještě dva dny po tomhle pochoďáku jsem se dávala dohromady) a hlavně - neznechutíte si další pohyb. Ono to tělo s vyšší zátěží prostě nezvládá vyjít kopec bez většího počtu zastávek, při delší chůzi do kopce a z kopce se začínají ozývat klouby a vůbec tělo se brání po nějaké době bez aktivního pohybu takové náloži, na kterou si bohužel odvyklo. 


Na Kopanice jsem přijela poučená a poté, co jsem se zregenerovala a nabrala síly, začala jsem znovu a tentokrát opravdu s ohledem na kilča navíc. Když nepršelo, vydali jsme se na houby a protože Kopanice jsou samý kopec, chodili jsme zase nahoru a dolů celé dopoledne, ale už pomalým a poklidným tempem. Tělo si myslím začalo zvykat na to, že se hýbe, bylo to příjemné a plodné - kromě úspěšného sběru to byl taky fajn tělocvik - dřepnout, sebrat a očistit houbu, vztyk, popojít kousek dál, dřepnout, sebrat a očistit houbu, vztyk... přeskočit pár příkopů, potok, vyškrábat se do pár kopců a zase sejít,... Prostě pohoda. 

Abych to tedy shrnula - pokud se začínáte aktivně hýbat po nějaké delší době, začněte pomalu, třeba i celodenním pěším výletem, ale v poklidu, nespěchejte, nechtějte hned nahonit mraky kilometrů v šíleném terénu. Až už vám nebude dělat delší chůze v členitém terénu větší potíže, přidejte. A nenechte si svoje předsevzetí zkazit případným prvním neodhadnutím sil. Přístě to bude lepší! 



Monika